Když se roční období smíchají, aneb letošní květnový návrat zimy

V pondělí 11. května 2020 do střední Evropy pronikl chladný arktický vzduch a během několika hodin teplota klesla o více než 20 °C. Téměř letní teploty byly vystřídány teplotami těsně nad bodem mrazu. Změnu navíc doprovázel velmi silný vítr, který poškozoval elektrická vedení. Nejprve se vydatně rozpršelo, v polohách nad 400 metrů začal padat sníh. Celý následující týden se příroda musela vyrovnávat s příchodem takzvaných „ledových mužů“, které v kalendáři známe pod jmény Pankrác, Servác a Bonifác. Z přízemních mrazů neměli radost zemědělci a zahrádkáři.
Hned následujícího dne po přechodu fronty (12. května) jsem vyrazil do přírody, abych zachytil ten zajímavý kontrast, neboť sníh na několika místech zasypal krajinu, která byla v plném květu a v podstatě již měla letní charakter.
Protože odpoledne se teploty v Ústí nad Labem pohybovaly kolem 10 °C, vyrazil jsem směrem ke Krušným horám, přesněji k Nakléřovské výšině, jejíž nejvyšší část se nachází v nadmořské výšce 704 metrů – tam se sníh ještě udržel. Bylo zde kolem 4 °C, ale pocitová teplota byla kvůli silnému větru mnohem nižší. Na mnoha místech se mezi tajícím sněhem choulily především pampelišky a violky (lidově macešky). Listy téměř všech zdejších stromů byly poškozeny mrazem – začínaly vadnout, hnědnout a usychat. Většina stromů se však dokáže vzpamatovat a poškozené listy během teplejšího počasí nahradí novými. Horší je to s květy nebo malými plody – ty jsou vůči mrazu mnohem citlivější.
Vpád studeného vzduchu v polovině května nebyl našim předkům neznámý, právě proto byla tři kalendářní mužská jména mezi 12. a 14. květnem označena jako „ledoví muži“.
Foto © Jiří Svoboda
David Surý

Author David Surý

More posts by David Surý