Skip to main content
Na mapovém portálu mapy.cz jsme vytvořili výletní rozcestník.

Vydejte se s námi do přírody

Kliknutím na tlačítko níže, se vám zobrazí složka „Chutě a vůně Českého středohoří“ na mapovém portálu mapy.cz. Najdete v ní trasy různých výletů inspirovaných lokalitami z této knihy, které budou průběžně doplňovány. Přejeme Vám krásné toulky Českým středohořím!

Výletní trasy na MAPY.czVýletní trasy na MAPY.cz

Výhled z Krkavčí skály

Jeden z nejkrásnějších výhledů na České středohoří se nabízí ze skalnatého dvojvrcholu Krkavčí skály (445 m n. m.) nad Sebuzínem. Trasa je určena pro zdatnější turisty, obě vyhlídky na Krkavčí skále jsou skalnaté a úzké. Turisté, kteří trpí závratí, mohou mít problém na ně vstoupit. Automobil lze zaparkovat u silnice při jihovýchodním okraji Sebuzína, pak je nutné jít asi 300 metrů po silnici ke žlutě značené turistické cestě, která se klikatí východním směrem až na vrchol Krkavčí skály. Přibližně v polovině značené trasy je pěšina strmá a za vlhka velmi kluzká. Na obtížnou schůdnost upozorňuje také turistická tabulka. Délka trasy od jihovýchodního okraje Sebuzína až po vrchol Krkavčí skály je 1,7 km. Převýšení je 258 metrů a k dispozici jsou dvě skalnaté vyhlídky. Západněji položená vyhlídka je opatřena kovovým zábradlím. Z Krkavčí skály lze pokračovat dále po žluté značce na Varhošť, kde je vybudována známá rozhledna ve tvaru šroubovice, nebo se lze napojit na zeleně značenou trasu vedoucí severním směrem na další vyhlídky na svazích Lenochu (521 m n. m.). Odtud se lze vydat  západním směrem na Havraní skálu (385 m n. m.), která nabízí několik dalších úžasných vyhlídek. Cesta ale není značena a může být nebezpečná. A nebo lze pokračovat po zelené značce až do Sebuzína a vrátit se do výchozího místa při jihovýchodním okraji obce.

Cesta za tajemným Amtmannem

Jeden z nejúžasnějších skalních útvarů Českého středohoří se nachází na východních svazích Vrchoviny (677 m n. m.) západně od obce Staňkovice u Ploskovic. Můžeme se k němu vydat po žlutě značené turistické cestě z náměstíčka ve Staňkovicích. Trasa vede západním směrem, je dlouhá 1,8 km a překonáme na ní převýšení 184 metrů. V místě, kde se žlutě značená cesta prudce stočí na jih, je vidět vpravo nad cestou skalní pásmo mezi stromy. Tam se ukrývá zkamenělý Ouřada neboli Amtmann – unikátní skalní věž balancující na úzké „noze“. Ačkoli je Amtmann od cesty vzdálen jen sto metrů západním směrem, nachází se na velice prudkém svahu, který je nutné překonat. Tento závěrečný úsek cesty je velice obtížný a nebezpečný. Odměnou je pohled na výjimečný skalní útvar, který se nachází ve společnosti dalších skalních srubů a věží.

Cestu k Amtmanovi lze podniknout také od severu. Ze silnice jižně od Babinského vrchu (630 m n. m.) se vydáme jihovýchodním směrem po neznačené cestě vedoucí kolem Špičáku (608 m n. m.). Tato trasa je nejen kratší (1,4 km), ale také převýšení je pouhých 35 metrů. Cesta však není turisticky značena a závěrečný výstup k Amtmannovi je stejně obtížný jako u první trasy.

K Čertovu mlýnu u Podlešína

Tajemná památka v podobě zříceniny vodního mlýna se ukrývá v rokli Průčelského potoka nad známým Vaňovským vodopádem. Výpravu do tohoto místa lze tedy spojit s prohlídkou Vaňovského vodopádu a také s nedalekou vyhlídkou na vrcholu skály Vrkoč. Celá cesta od úpatí Vrkoče až k Čertovu mlýnu měří 1,6 km a čeká nás převýšení 219 metrů. Zeleně značená cesta stoupá od Vrkoče stále vzhůru až k Vaňovskému vodopádu, před vodopádem je 250 metrů dlouhá zeleně značená odbočka na vyhlídku na vrkočské skále, která je opatřena zábradlím i lavičkami. Uvidíme zákruty řeky Labe, která se vine pod svahy Průčelské rokle a Čertovy jizby, přes zdymadla pod hradem Střekovem, až k Ústí nad Labem. Z vyhlídky se vrátíme stejnou cestou zpět a pokračujeme od vodopádu po zeleně značené pěšině stále vzhůru až k rozcestí „Nad Vaňovem“, kde je nutné odbočit prudce na jih na žlutě značenou pěšinu, která opět směřuje vzhůru do svahu. Stoupání brzy skončí a po několika stech metrech se cesta vynoří z lesa a objeví se louka. Tady je třeba najít neznačenou pěšinu odbočující severovýchodním směrem dolů do údolí Průčelského potoka. Jde o bývalý úvoz, kterým se kdysi jezdilo k mlýnu. Asi po čtvrt kilometru se před námi v blízkosti potoka vynoří kamenné trosky mlýna. Dodnes je dobře viditelná takzvaná „lednice“, kde se otáčelo mlýnské kolo poháněné horní vodou z nádrže, jejíž pozůstatek je vidět ve svahu nad mlýnem. Máme-li kvalitní obuv do mokra a nebojíme-li se složitého terénu, můžeme sestoupit přímo k potoku a dojít jeho korytem až k malebnému vodopádu „U Čertova mlýna“. V korytě potoka však musíme překonat mnoho padlých stromů. Nad vodopádem byla kdysi zbudována hráz, od níž vedl náhon až k nádrži nad mlýnem.

K Čertovu mlýnu se lze dostat také snadnější cestou od Podlešína. Při východním okraji obce je u silnice prostor k zaparkování automobilu. Pak jen stačí sledovat žlutě značenou turistickou cestu, která nás brzy přivede do zalesněného údolí. Hluboko pod cestou teče Průčelský potok. Na konci louky, kde se žlutě značená cesta zanořuje znovu do lesa, je třeba najít neznačenou pěšinu směřující do údolí potoka. Tento bývalý úvoz nás přivede k Čertovu mlýnu. Pokud se stejnou cestou vydáme zpátky do Podlešína, musíme počítat s tím, že cesta zpět vede do kopce, přesněji řečeno musíme překonat převýšení 89 metrů. Od Čertova mlýna však můžeme pokračovat také dále po žluté a pak po zelené kolem Vaňovského vodopádu až do Vaňova.

Ledové jámy pod kamenným mořem na Plešivci

Výlet na Plešivec (510 m n. m.) lze spojit s prohlídkou zříceniny hradu Kamýku nad stejnojmennou obcí. Cestu můžeme začít buď přímo z centra obce a nebo můžeme automobilem vyjet po úzké silničce až na rozcestí pod hradem, kde je prostor pro parkování. Po pěšině se můžeme vydat ke zřícenině hradu, odkud je pěkný rozhled zejména jižním směrem, kde obzoru dominuje Radobýl (399 m n. m.). Pak půjdeme po modře značené cestě až na vrchol Plešivce. Trasa od rozcestí u zříceniny až na vrchol Plešivce je dlouhá 1,1 km a překonáme na ní převýšení 153 metrů. Široká a pohodlná cesta nás dovede nejprve ke kapli Narození sv. Jana Křtitele. Kolem kaple rostou tři impozantní památné duby. Modře značená cesta se zde změní v lesní pěšinu, která strmě stoupá na vrchol. Pozor – v létě se zde vyskytuje obrovský počet mravenců, což může být značně obtěžující. Cesta vede stále vzhůru – až nás přivede k úpatí impozantního kamenného moře. Zde se vyskytují takzvané ledové jámy. Výrazné závany chladného vzduchu zde pocítíme především v létě. V ledových jamách se za příznivých podmínek může led udržet až do května nebo dokonce do června. Zmizí také mravenci, kterým zdejší „ledová vana“ evidentně nesvědčí. Pěšina pokračuje dále přímo přes kamenné moře, což je zážitek sám o sobě. Na vrcholu pak rostou impozantní prastaré lípy, které v podstatě nemají kmen – jen ohromné větve, které se jakoby plazí po skalnatém vrcholu.

Po tajemných čedičových schodech na Volskou horu

Málo známá a poněkud záhadná památka se skrývá v lese na severozápadních svazích Volské hory u Stadic. Trasa začíná na parkovišti před pomníkem Přemysla Oráče na Královském poli. Odtud půjdeme východním směrem po zeleně značené turistické trase. Projdeme pod dálnicí a krátce poté mineme betonový bunkr, který byl součástí československého pohraničního opevnění budovaného před druhou světovou válkou na obranu před nacistickým Německem. Zeleně značená cesta pokračuje dále lesním terénem. Od bunkru půjdeme necelých 400 metrů – zde se nachází nenápadná odbočka vpravo – tedy vzhůru do svahu. Odbočku lze snadno minout, protože není značena. Záhy spatříme první kamenné stupně, kterých jsou celkem asi dvě stovky a dovedou nás až téměř na vrchol Volské hory v nadmořské výšce 309 metrů. Celá trasa je dlouhá asi 1,4 kilometru a překonáme na ní převýšení 147 metrů.

O kamenných schodech máme nepřímou zprávu už z počátku 18. století. Mohou však být ještě starší. Původně zřejmě vedly k nějakému kamennému monumentu (uměle vztyčený nebo přírodní kamenný sloup), který v roce 1716 neuváženě svrhli z vrcholu hory dva pasáčci. Kamenný monument symbolizoval zakladatele českého královského rodu Přemysla Oráče. Trosky kamenného sloupu jsou patrně skryty v kamenné suti na západních svazích Volské hory. Vrchol hory je v současnosti bez výhledu, je zde jen malá kamenná pyramida.